Termíny

18.9.2017 - 15.12.2017 - Výuka v zimním semestru 2017/2018

29.9.2017 - Děkanský den

17.11.2017 - Státní svátek

Více... »

Hledat
Pokročilé hledání




16. Gratis, zdarma, bezplatně – jako atraktanty reklamní nabídky




Úvod k tématu

Co je vlastně zdarma?

Poměrně rozšířenou nekalou obchodní praktikou nedávné minulosti, dnes již spíše ustupující, byly korespondenční nabídky uvádějící spotřebitelům že „vyhráli“ nejsou cenu zdarma, ale pro její získání je nutné splnit určité podmínky, mezi které byla zařazena také objednávce nějaké zboží a služeb. Po objednání zboží a služeb poté z nějakého důvodu ke získání „výhry“ již nedošlo, ale i kdyby… Takový produkt skutečně není zdarma a tak není možné tuto skutečnost v reklamě uvádět.

Obchodní praktiky jsou vždy považovány za klamavé, pokud podnikatel:

uvádí u výrobku nebo služby slova „gratis“, „zdarma“, „bezplatně“ nebo slova podobného významu, pokud spotřebitel musí za výrobek nebo službu vynaložit jakékoli náklady, s výjimkou nezbytných nákladů spojených s reakcí na nabídku, s převzetím výrobku nebo služby nebo jejich doručením.

Tyto známé reklamní pojmy je tedy obecně možné používat ve vztahu k nabídce výrobků a služeb, ovšem pouze tehdy, pokud tato nabídka zdarma skutečně poskytována je a spotřebitel má náklady pouze související se získáním nabídky. Bylo by samozřejmě absurdní považovat za nezbytné náklady spojené s reakcí na nabídku vlastní cenu výrobku či služby. Jedná se vždy o náklady jiné, které vlastní cenou výrobku či služby nejsou.

Příkad 16.1


Ukázka nabídky, která rozhodně není zdarma. Pokud zkonzumujete 6 piv – dostanete sedmé zdarma!

Na to, abyste získali sedmé pivo zdarma, musíte tedy zakoupit 6 piv. Tyto náklady opravdu nelze považovat za nezbytné náklady spojené s reakcí na nabídku. Jde o naprosto relativní vyjádření, kdy ve skutečnosti získáváte při konzumaci 7 piv slevu z ceny obvyklé na 1 kus o 1/7 – tedy slevu cca 14 %. Sedmé pivo skutečně není zdarma protože jeho cenu platíte v ceně předchozích 6 piv.

Může ve vás však převládnout pragmatický názor, že je to přece jedno. Tato skutečnost je tak transparentní, že nikoho rozumného nemůže uvést v omyl, jak tomu skutečně je. To je pravda. Právě proto byla tato praktika Evropským zákonodárcem označena za praktiku vždy klamavou, aby skutečnost, zda je tímto způsobem někdo uveden ve funkční omyl nebyla rozhodná.

Příkad 16.2


Klasická forma, zcela obligátně přítomna na našem reklamním trhu, kdy cena výrobku je zcela virtuálně rozdělena na část výrobku hrazenou spotřebitelem a část výrobku „zdarma“ či „zdarma navíc“. Takové virtuální machinace s cenou nemají žádný materiální podklad, když spotřebiteli je výrobek dostupný pouze jako celek za celkovou cenu.

Pokud se skutečně jedná o akční nabídku a slevu ceny balení, má výrobce určitě možnost jak tuto skutečnost korektně komunikovat a sdělit spotřebiteli. Tento virtuální mechanismus fragmentace jedné tržní a účetní ceny produktu na cenu části A a část B zdarma je pouhým trikem. Proto byl označen za vždy klamavou obchodní praktiku a byl zakázán k použití na území EU za všech okolností.

Příkad 16.3


Ekvivalent předchozích příkladů: 3+1 zdarma. V tomto případě nám však další informace napovídá, proč byla možná použita právě tato nekalá obchodní praktika.

Při legální komunikaci slevy produktu, musí inzerent především prokázat, že jeho výrobek či služba byly po přiměřeně dlouhé období před tím nabízeny a prodávány za cenu vyšší, tedy že se o slevu z obvyklého stavu skutečně jedná (legální akční nabídka). To však někdy není možné, protože k žádné slevě objektivně nedochází.

Riziko umělých slev

Během roku navíc ještě víc zesílil fakt, že Češi nakupují většinou ve akcích a měnit tenhle zvyk se jim nechce. Lidé by si však měli dát pozor na umělé slevy.
Česká obchodní inspekce povánoční výprodeje už kontroluje. Při podobných akcích opakovaně zjišťuje, že jsou slevy spíš marketingový tah než příležitost k výhodnému nákupu. Spotřebitelé často nedostávají správné informace o ceně zboží, někdy jim obchodníci špatně spočítají útratu nebo nedají správnou účtenku.
„Bohužel zkušenosti z předchozích let ukazují, že v tomto prodávající nejednají se spotřebiteli férově. Stále je neseznamují pravdivě s cenou po slevách. V řadě případů jsou ceny fiktivní,“ konstatovala Miloslava Fléglová z České obchodní inspekce.
Mezi další prohřešky pak zařadila klamavé obchodní praktiky a neposkytnutí informací o zboží.
„Ve většině zjištění jsou udělovány pokuty ve správním řízení. To znamená, že pokuty za porušení povinností při vánočních slevách teprve budou uloženy.“
Fléglová také upozornila, že i když je ochrana spotřebitelů posilována prostřednictvím zákonů, je třeba, aby znali svá práva a také je využívali.

***

Odborníci varují před nekalými praktikami v povánočních slevách

Povánoční slevy možná nejsou tak velké, jak se zdá (ilustrační foto)Foto: Marián Vojtek
Lidé by si měli při povánočních nákupech dát pozor na slevy. Spotřebitelský časopis dTest varuje před praktikami obchodníků, kteří sice ohlásí výprodeje, ale zákazník na nabízených slevách ve skutečnosti nic nevydělá. Prodejce totiž na krátký čas zvýší ceny jen proto, aby je pak mohl opět snížit na běžnou úroveň. Podobné postupy mají znaky klamavé obchodní praktiky a jsou v rozporu se zákonem.

Zdroje:
http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/995156
http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/coi-kontroluje-povanocni-slevy-spotrebitele-by-meli-znat-i-uplatnovat-sva-prava–1156737